Jdi na obsah Jdi na menu
 


  • ZRANĚNÍ HRUDNÍKU - Poranění hrudníku jsou při dopravních nehodách častá, protože například řidič může být vržen proti volantu, přitom může dojít ke zlomenině žebra nebo hrudní kosti. Zranění několika žeber může způsobit ztrátu pevnosti hrudníku, zlomená žebra na postižené straně pak při vdechu vpadávají, místo aby se vyklenovala, vzduch se tak nenasává do plic. Kromě toho může ostrý konec zlomeného žebra natrhnout plíci nebo výstelku hrudní stěny. Někdy může část vozidla prorazit hrudní stěnu, to způsobí nasávání vzduchu do hrudní dutiny při pokusech zraněného o dýchání. Plíce na postižené straně splaskne, a pokud postižený zůstane bez pomoci, může zabránit i druhé plíci v dýchání.

    Postup:  
    1. přidržte rukou zraněnou část hrudníku a pomozte postiženému do polohy v polosedě nebo do jiné polohy, ve které se cítí nejlépe
    2. když rána nasává vzduch, přikryjte ji sterilním obvazem a zajistěte leukoplastí na třech stranách
    3. vzduchotěsné uzavření by mohlo vést ke stoupnutí tlaku v hrudníku
    4. pokud je možné, přikryjte ránu kouskem čisté polyetylénové fólie; přichytněte ji leukoplastí na stejných třech stranách
    5. když je postižený v bezvědomí, uložte ho do stabilizované polohy, zraněnou stranou dolů

 

  • ÚRAZ ELEKTRICKÝM PROUDEM - elektrický proud může při průchodu tělem způsobit vážné popáleniny v místě vstupu i v místě výstupu. I když tyto popáleniny vypadají jako malé, jsou často hluboké. Kromě toho může elektrický proud způsobit fibrilaci srdečních komor nebo srdeční zástavu; vždy se přitom zastavuje dech. Ať je příčina úrazu jakákoliv, nesmíte se dotknout postiženého dříve, než se přesvědčíte, že byl proud vypnut a že se tím neuvádíte do nebezpečí.

    Postup:
    1. vypněte proud, pokud je to možné a přivolejte lékařskou pomoc
    2. když je postižený v bezvědomí, zkontrolujte dýchání, jestliže nedýchá, zahajte dýchání z úst do úst, a pokud je to nutné, zahajte i nepřímou srdeční masáž
    3. když je postižený v bezvědomí a dýchá, uložte ho do stabilizované polohy
    4. ošetřete všechny popáleniny a zabraňte rozvoji šoku

 

  • EPILEPSIE - je sklon k záchvatům (s křečemi i bez nich) způsobený krátkou poruchou elektrické aktivity mozku. Jsou dva hlavní typy záchvatů - velký záchvat a malý. Malé záchvaty proběhnou často nepozorovány. Když uvidíte někoho ve velkém záchvatu, nebuďte vystrašený(á). Nezasahujte do přirozeného průběhu záchvatu. Nikdy se nesnažte udržet postiženého v klidu vleže. Nikdy nedávejte nic postiženému do úst - zvláště ne své prsty!! Nikdy nedávejte postiženému nic jíst ani pít.

    Příznaky se objevují obvykle v následujícím pořadí:
    • náhlé bezvědomí; postižený může při pádu vyrazit neobvyklý výkřik
    • svaly ztuhnou, pak se uvolní a začnou křeče - ty mohou být velmi silné
    • kolem úst se může objevit pěna - ta může být zbarvena krví, pokud si postižený zranil jazyk nebo jiné místo v ústech
    • po skončení záchvatu, obvykle během asi pěti minut, postižený opět přichází k vědomí, ale může být omámený a zmatený (to může trvat až hodinu, postižený může být též ospalý)


    Postup:   
    1. zůstaňte klidný(á) a nedovolte ostatním zasahovat do průběhu záchvatu např. násilným otevíráním úst a vytahováním jazyku
    2. uvolněte prostor kolem postiženého, aby se nezranil
    3. pokud je to možné, dejte něco měkkého pod jeho hlavu
    4. když ustanou křeče, uložte ho do stabilizované polohy
    5. po záchvatu byste měl(a) zůstat u postiženého do příjezdu lékaře

 

  • KOLAPSOVÝ STAV - je krátkodobý stav bezvědomí, ke kterému dochází, když je dočasně snížen průtok krve mozkem. Dochází k němu např. když někdo stojí dlouho nehybně v horku; pohyby nohama a nebo změna polohy mohou kolabsu zabránit. Vleže s nohama nad úrovní hrudníku dojde obvykle k rychlému a úplnému uzdravení.

    Postup:
    1. postiženého položte a zvedněte mu nohy nad úroveň hrudníku
    2. uvolněte oděv kolem krku, hrudníku a pasu
    3. ujistěte se, že má postižený dostatek vzduchu, a pokud je to nutné, ovívejte mu tvář
    4. pokud máte jakékoliv pochybnosti o jeho stavu, přivolejte lékařskou pomoc

 

  • OTRAVY JEDY A LÉKY - jsou to látky, které mohou při dostatečné dávce dočasně či trvale poškodit tělesné orgány. Mohou se dostat do těla různým způsobem: polknutím, vdechnutím, injekcí pod kůži, mohou se vstřebávat kůží. Nenechávejte postiženého samotného. Když postižený spolk žíravinu, nikdy se nepokoušejte pomoci mu ke zvracení; cokoliv, co způsobilo popáleninu cestou dolů, způsobí ji i cestou zpět. Jedy a léky zamykejte a ukládejte z dosahu dětí!! Nedovolte dětem přibližovat se k jedovatým rostlinám nebo k rostlinám s jedovatými plody.

    Příznaky:
    • postižený může být ospalý nebo i v bezvědomí
    • poblíž postiženého mohou být obaly od jedovaté látky, ztracené tablety nebo jedovatá rostlina
    • popáleniny kolem úst, když postižený požil žíravinu
    • je možné zvracení nebo průjem v pozdějším stádiu
    • mohou být i křeče


    Postup:
    1. když je postižený při vědomí, bez otálení se ho zeptejte, co snědl a v jakém množství, protože může kdykoliv ztratit vědomí
    2. přivolejte lékaře nebo sanitku
    3. sdělte jim, co si myslíte, že postižený snědl
    4. ten, kdo přijímá vaše hlášení, vám může poradit co dělat, než přijede lékařská pomoc
    5. když je postižený v bezvědomí a dýchá, uložte ho do stabilizované polohy a ošetřujte ho stejným způsobem jako při bezvědomí
    6. když je nutné dýchání z úst do úst, buďte opatrný(á), aby se jed nedostal i do vašich úst
    7. je-li to možné, smyjte jed z tváře postiženého a použijte dýchání z úst do nosu
    8. když jste si jist(a), že postižený nepožil žíravinu, ale snědl pouze tablety, můžete mu pomoci k zvracení podrážděním zadní části hrdla prstem
    9. zajistěte všechny léky, prázdné obaly nebo zbytky jedu nebo plodů u něho nalezených a také vzorky jeho zvratků pro laboratorní rozbor

 

  • ŠOKOVÝ STAV - je to stav, ve kterém selhává krevní oběh zásobující tkáně kyslíkem. Může mít mnoho příčin, které lze rozdělit do dvou hlavních kategorií. Za prvé, může poklesnout množství cirkulující krve natolik, že již nestačí k zásobení buněk kyslíkem a živinami. Za druhé, může ochabnout činnost srdce, pak klesá krevní tlak, nebo může dojít až k zástavě srdce. Pro život nezbytné buňky mozku mohou zahynout již po třech až pěti minutách bez kyslíku. Šok může být následkem krvácení - vnějšího nebo vnitřního; srdeční příhody; nebo ztráty krevních tekutin po rozsáhlých popáleninách; těžké alergické reakce; vážného zvracení nebo průjmu; může doprovázet silnou bolest. Nedávejte postiženému nic jíst ani pít; může být později nutná celková anestézie.

    Příznaky:
    • kůže zbledne; to je nejzřetelnější na rtech nebo na konečcích prstů (nehtech)
    • kůže je chladná a vlhká potem
    • tep je rychlý a slabý
    • dech je povrchní a rychlý
    • postižený může být neklidný a může začít zívat
    • postižený může mít silnou žízeň
    • může ztratit vědomí popř. i zemřít, pokud mu není poskytnuta odborná pomoc


    Postup:
    1. pokud postižený krvácí z ran, zastavte co nejdříve vnější krvácení
    2. uklidněte postiženého a hýbejte s ním co nejméně
    3. uložte postiženého; zvedněte mu nohy podložením polštáře pod ně a otočte mu hlavu ke straně, popř. jej uložte do stabilizované polohy
    4. pečujte o pohodlí postiženého, např. ho zabalte do deky, když je mu zima
    5. jestliže postižený upadne do bezvědomí, musíte zabezpečit základní životní funkce

 

  • POČÍNAJÍCÍ POROD - těhotenství trvá normálně 40 týdnů, počítáno od 1. dne poslední menstruace. Známkami nastávajícího porodu jsou: odtok plodové vody, krvácení, odchod krvavého hlenu a jednoznačné, přetrvávající, pravidelné děložní stahy (kontrakce). Spontánní porod dítěte probíhá v několika fázích. Otevírací doba začíná s prvními děložními stahy a končí otevřením děložní branky. Na konci otevírací doby dochází v typickém případě k protržení vaku blan, přičemž normálně odtéká z pochvy jasná plodová voda. Vypuzovací doba probíhá od okamžiku úplného otevření děložní branky až do porodu dítěte. U prvorodiček trvá obvykle 15 - 30 minut, u vícerodiček méně. Je-li vypuzování plně v chodu, nastupují porodní bolesti každé 2 - 3 minuty a trvají 60 - 70 sekund. Poporodní doba trvá asi 30 minut po porodu a během ní se má placenta zcela odloučit a poporodními kontrakcemi vypudit.

    Dříve než zavoláte lékařskou pomoc, je důležité zjistit od rodičky následující údaje:

    • kolikátý je to porod
    • v jakém měsíci (týdnu) těhotenství se rodička nachází
    • jak časté jsou stahy dělohy
    • jestli odtekla plodová voda


    Další postup:
    1. jestliže zjistíte u rodičky zjevné známky počínajícího porodu, zavolejte neprodleně lékařskou pomoc!!  Není-li odborná lékařská pomoc k dispozici, postupujte dle následujících pokynů
    2. je-li interval mezi stahy delší než 10 minut, nechte rodičku klidně ležet na zádech nebo levém boku, pravidelně a hluboce dýchat
    3. je-li interval mezi stahy kratší než 5 minut, zklidněte rodičku a nechte ji dýchat povrchně a mělce; vyzvěte ji, aby při stahu dělohy netlačila
    4. jestliže začal vlastní porod odtokem plodové vody, popř. je již zřetelná hlavička v porodních cestách, uložte rodičku na záda, podložte ji prostěradlem a snažte se ji uklidnit
    5. vyzvěte rodičku, aby při stahu dělohy intenzivně tlačila, mimo stahy hluboce dýchala
    6. v průběhu porodu přidržujte dítě při průchodu porodními cestami; nepoužívejte násilí, tahání, přetáčení apod.
    7. je-li dítě obtočeno pupečníkem, uvolněte jej
    8. první ošetření novorozence spočívá v uvolnění (odsátí) horních cest dýchacích a kontrole základních životních funkcí. Nejdůležitějším kritériem zhodnocení základních životních funkcí novorozence je spontánní dýchání. To musí nastoupit nejpozději 1 - 1,5 minuty po porodu a projevit se silným křikem. Nedojde-li k spontánnímu dýchání, musí být neodkladně zahájena umělá plicní ventilace. Frekvence dýchání a dechový objem musí být přizpůsobeny novorozeneckým anatomickým poměrům, tj. frekvence dýchání asi 30 - 40 / min, dechový objem asi 15 - 20 ml.
    9. spontánně dýchajícího novorozence zabalte do prostěradla a položte matce na prsa
    10. pupeční šňůra nemusí být přestřižena ihned po porodu. Pokud nejde o situaci ohrožující život novorozence nebo rodičky, pupeční šňůru nestříhejte ani neřežte a vyčkejte příjezdu lékaře. V opačném případě lze pupečník podvázat, ale pokud možno co nejdále od dítěte
    11. pokud došlo k odloučení placenty a jejímu vypuzení ještě před příjezdem lékaře, zabalte ji a uložte vedle rodičky při podvázaném pupečníku.

 

  • KRVÁCENÍ Z NOSU - je obvykle způsobeno nárazem na nos, nebo někdy i silným kýchnutím či smrkáním. Někdy se může spustit krev z nosu bez patrné vnější příčiny (např. z důvodu vysokého krevního tlaku).

    Postup:
    1. postiženého posaďte a řekněte mu, aby se předklonil, zmáčknul si měkké části nosu a dýchal ústy
    2. nos je nutné držet asi 10 - 20 minut; buďte připraven(a) postiženému pomoci
    3. dejte postiženému nějakou nádobu a řekněte mu, aby vyplivoval vše z úst; polykání může narušit krevní sraženinu, spolknutá krev může způsobit pocit na zvracení
    4. když se krvácení zaství, poraďte postiženému, aby delší dobu nesmrkal, protože se tím může krvácení obnovit
    5. když se krvácení nezastaví do 20 minut, přivolejte lékařskou pomoc

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA